JME aka Jamie aka Super Showerman, hrdina, který má vyvést grime z chaosu. Tak Tim Westwood uvádí Power, mého favorita hned na první poslech. Temný instrumental (s vánoční příchutí) připravil mad scientist, v současnosti jeden z nejvíce vyhledávaných ostrovních producers, sám Mr. V (doporučuji poslechnout Shutyamouth dubstep kolabo, které naleznete na Virgově myspace). Vsadím se, že i vás tahle věc zaujme a sami pak bude mít možnost posoudit, kdo Virgův masterpiece uchopil za ten lepší konec - jesrtli JME na svém Famous?, nebo Durty Goodz na Axiom. Z podobného soudku písní, které byste rozhodně neměli minout, je skladba Punch In the Face věnovaná všem fake G's. Po úvodním ,,I've had enough of these fake gangsters, like they don't feel pain, never felt pain, like they don't have any family, they havn't fallen in love, havn't watched television..." jim JME pěkně zmaluje xicht a dá jim co proto.... A vy okamžitě poznáváte jeho největší devízu!
Geniální bars, chytré a přitom až nepřirozeně jednoduché, snadno zapamatovatelné refrény, pohybující se na hranici říkanek (které chtě-nechtě uvíznou v hlavě na pěknou řádku dnů – viz Show, Shooooow, Shoooouu..), to jsou ta esa, které nosí JME v rukávu. Pro ilustraci, za starší věci, určitě grimey klasiky Serious a Awoh, ale podle obdobného scénáře se nese i peklo 1 2 3 (,,...I won't clash none of these MC's, before we start I've already won, this is grime, it's not rap, JME, not Rakewon..."). Jak jsem zmínil, geniální bars jsou JMEho doménou, témata nemohou nikoho překvapit: T's, P's, MSN & Myspace, holky, fame a pseudo gangsteři. Nic víc a nic míň, nic hlubokého, nic k přemýšlení. Možná právě ten minimalismus, ve spojení s místy až odříkáváním představuje naprosto jasný JME grime produkt, tak jak všichni očekáváme. Po několikátém poslechu začne JMEho hlas tvořit neoddělitelnou součást, vnímáte ho jako další hudební nástroj.

Pokračujme v tom povedeném, co na desce nalezneme. Jednoznačně leak s názvem Standart aka posíláme do hajzlu všechny haterz (,,...Please don't talk behind my back, If you wanna talk when you see me chat, hater hating but you got 5 JME CD's, In your CD rack, That's a bootleg what CD's that?...") a máme tu potenciální singl. Bez debat.
Rhytm n Gash, produkce Rebound X alias kámen úrazu. Stejně jako Skepta ve Spy, i JME si na zmíněné klasice vylámal zuby. Na albu ji najdete pod názvem P's a já to vnímám jako nemastný, neslaný žvanec. Těm, kdo chtějí polemizovat, připomenu legendární freestyle Tempze do inkriminovaného beatu. Stejně tak mě příliš nebaví, tuším na albu jediná, vyloženě party záležitost, a to Sun, Sea and Send. Po prvním poslechu uhlazeného elektra máte chuť nasednout na první letadlo a letět přímo směrem na Ayia Napa beach. Čím více ale posloucháte, tím méně se u toho (paradoxně) bavíte; alespoň já vnímám plochost Sun, Sea and Send a skladbu spíše přeskakuji.
Pokud bych měl říci nějaké resumé k Famous?, tak je to nosič držící laťku alb BoyBetterKnow na solidně vysoké úrovni. Na svůj debut může být JME zaslouženě pyšný. Možná je ale zajímavá úvaha, jestli právě deska, která je od začátku až do konce grimey (a to v tom nejlepším slova smyslu) obstojí v konkurenci tak rychle se rozvíjející a progresivní scény. Funkcionáři jako Wiley, Stryder, Dizzee nebo i Jamieho brácha Skepta, ti všichni začínají ladit elektro strunu a vedle toho přichází stále nová jména jako OGs nebo Giggs. Právě v této konkurenci nových jmen, vlivů a postupů, bude zajímavé sledovat, jak se téhle desce povede. Nebo snad bude 15 grime songů právě to, co fans v roce 2008 chtějí?

01 Awoh
02 123
03 Standard
04 Show
05 P
06 Go on my Own
07 Punch in the face
08 Road Runner
09 Ghetto Superstar
10 Famous
11 Power
12 Boogiedown Bass
13 Sun, Sea & Sand
14 Shh Hut Yuh Muh
15 Serious