Wohnout má rozhodně v hodně věcech pravdu. Lidé si třeba skutečně neustále stěžují, místo aby si nejdříve zametli před svým prahem. Máme to všichni tak trochu v povaze - kdo vám dnes narozdíl od anglosaských přátel neodpoví na otázku ,,jak se máš" něco ve stylu ,,jako jde to, znáš to..." Odborně se české povaze říká ,,plná huba keců", ale neodbíhejme od toho, co nás teď zajímá. Tím je Wohnoutovo debutové album Stěžuješ si, které před časem vydal u Marpova labelu Musiclovers. Včetně již dříve slyšeného (a textově silného) bonusu má 13. stop a tématicky se motá kolem lidských vztahů, české scény, reálných (či hypotetických) situací a alkoholu. Není to na první pohled sice nic tolik originálního, zato je to ale kousek upřímné práce.

Dalo by se říct, že Wohnout vedle Marpa vždy spíše hrál druhé housle, přestože společně dříve tvořili nepříliš produktivní těleso Charakter Kru (nebo Crew? čert aby se v tom vyznal). Na Marpových deskách se objevil jen krátce, přestože se mu na koncertech stal plnohodnotným partnerem. Větší díl si ale ukousnul na mixtapeu Bang Vol. 1, který dali s Marpem dohromady s americkými Black Ops. Takže to shňme - více rapu, větší podíl na koncertech - to vše muselo zákonitě vést k sólové desce. A jak se tedy s tímhle nelehkým úkolem popral?

S beaty je to trochu složitější. Některé působí příliš jednoduše a přímočaře, jiné zase jsou zase nečekaně ,,moderní" a jejich výběr očividně inspirovaný spoluprácí s floridskými Black Ops. Nemohu ale příliš kategorizovat - produkce víceméně není sourodá a záleží skutečně na každém jednom tracku. Něco vás prostě bavit bude (nepochybuji o instrumentálkách Seana Divina, i Wohnoutova práce je v tomto směru na místě), něco vás po třetím poslechu bude pravděpodobně štvát. Šestkrát se tu představuje Mister KA, se kterým ve většině případů sice nemám problém, piáno v titulní skladbě bych ale snad raději už neslyšel. Příjemným osvěžením je Azza a jeho propojení s živou kytarou.

Na některých textech Woh zapracoval více, některé na mne působí jakoby ušité horkou jehlou. Nejsem přítelem rýmů typu jou-show, ou-mnou, hej-koukej a Wohnout si s nimi bohužel čas od času zbytečně sráží reputaci. To je rozhodně škoda, když je ještě k tomu zbytek songu(ů) originálně zpracován. Připomíná mi to Indyho situaci na Hádej kdo, kde si renomé s oblibou kazí výstřelky jako promotér-eskamotér. Je to podobné jako český fotbal na letošním Euru - když už se daří, tak vypínám.
I když je Wohnout upřímně upřímný, občas se mu nedaří to prodat. Jde na to totiž příliš zpříma a nedělá si moc hlavu s dikcí, což je hlavní kámen úrazu. Naštvané rýmy neříká přiměřeně naštvaně, zásadní momenty textu málo zdůrazňuje, nedostatečně se přizpůsobuje refrénům. Není to tzv. ,,vyprávěčský rap", ale chybí mu do jisté míry poutavá intonace. Nadávky pak zní podobně jako prosba ke kroutící se slečně na parketu. Jako všechno se ale i tohle dá vyladit, stačí kapka uvolnění.

Pokud zabrousíme na konkrétější rovinu, kromě intra (se stahováním desek se prostě musíme smířit, prostě musíme) je tématicky velice povedené. Většina rýmů, která na desce zazní, není věnována jim samým, ale plní svou prvotní úlohu - sdělení. Mnohdy se mu daří trefovat se do černého, daří se mu dobře nahlížet na problém oboustranně. Příkladem může být Druhá šance řešící drogovou tématiku z pohledu rodičů, kteří nedokážou zvládnout vlastního syna nebo dceru. Ze širšího hlediska je to zásadní věc některých západních demokracií, kde děti dostávají pomalu větší práva, než jejich rodiče (podobně jako zaměstnanci/zaměstnavatelé), o tom ale jindy.
Dobře se Wohnout popral s Prahou ve stejnojmenném tracku. Dobře, nejsou to PSH, je to totiž spíše upřímný příběh o tom, co autorovi tohle město dalo.

Suma sumárum, Wohnout docela dobrým způsobem rozehrál svoji sólovou kariéru. I když je a bude jistými skupinami na věčné časy zaškatulkován jako ,,parťák Marpa, čili nic pro mě", pořád ještě něčeho může dosáhnout. Kdyby tah na branku dotáhnul vždy na sto procent včetně efektivnějších kliček v textu a dikci (a coveru CD), mohlo by to být zase o něco zajímavější. Zatím 6/10, ale čísla stejně nic neznamenají. Kdo chce upřímný rap bez řečí kolem, je to pro něj/ni jasná volba.
Podpoř a kupuj CD na www.mcwohnout.com

01 Intro
02 Stěžuješ si
03 Věřím svejm
04 Levná feat. Black Ops
05 Druhá šance
06 Pro sebe
07 Praha
08 Workoholik
09 Zdravím gangstery feat. Marpo
10 Chtěj víc
11 Chceš job?
12 Outro
13 Bonus: Tma (2005)